FRANTIŠEK NOVOTNÝ
Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na Království České
Pro posluchače vysokých škol technických a pro civilní techniky
Sepsáno v r. 1896. Nakladatel Alois Wiesner, knihtiskárna, Praha. Published 1897. Reprint na CD-ROM VÚGTK, 1999.
Pro potřeby inspektorů ZKI zdigitalizoval, textově upravil a případnými poznámkami opatřil Lumír Nedvídek v roce 2014.

František NOVOTNÝ

(* 20. 9. 1864 Němčice nad Hanou - † 27. 7. 1918 Senohraby)

O autorovi z wikipedie:

Český geodet, profesor geodézie na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Pro akademický rok 1907–1908 byl zvolen rektorem.

Život:

Narodil se v Němčicích nad Hanou (Komenského nám, čp. 59) v zemědělské rodině Leopolda a Josefky Novotných. Absolvoval obecnou školu v Němčicích, reálku v Prostějově a poté pokračoval ve studiu na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Toto studium zakončil v roce 1889. V roce 1890 se oženil s Ludmilou Grégrovou, měl syna a dvě dcery.

V roce 1890 nastoupil jako asistent prof. Müllera. Souběžně vykonával praxi úředně autorizovaného stavebního inženýra, geometra a stavitele. V letech 1891–1893 zastupoval prof. Františka Müllera při tvorbě regulačního plánu města Písku. Zde byla použita nová polygonometrická metoda. Tato metoda byla před tím několikrát použita s problematickými výsledky. Novotného práce (spolu s Ing. K. Zemanem) tuto metodu rehabilitovala a jejich výsledky vedly k revizi instrikce v roce 1894. Poté řídil nová mapování některých měst včetně tvorby nové trigonometrické a polygonové sítě města Prahy.

V roce 1893 se habilitoval jako docent nižší geodézie a v roce 1897 rovněž jako docent vyšší geodézie. V roce 1900 po smtri prof. Müllera byl jmenován mimořádným profesorem geodézie na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze a v roce 1903 profesorem řádným. V roce 1907–1908 zastával funkci rektora. V roce 1906 byl jmenován mimořádným členem Královské české společnosti nauk.

Aktivní byl i v politice. 15. června 1906 nastoupil místo Ferdinanda Pantůčka do Říšské rady (celostátní parlament), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Praha-Nové Město. Na Říšské radě setrval jen krátce, do konce jejího funkčního období, tedy do voleb roku 1907.

Pohřben je v rodných Němčicích.

Dílo:

Pokračoval ve vydávání díla Kompendium geodésie a sferické astronomie, které zahájil František Müller (geodet). Dokončil Müllerovu Geodesii nižší, I. - III. a vydal Geodesii vyšší, I. díl. Tato práce zůstala nedokončena.

Dokončil Topografický, hydrografický a orografický (horopisný) popis král. Českého, který zahájil Karel Kořistka. Dále dokončil V. sekci Kořistkovy mapy okolí Prahy. O Karlu Kořistkovi napsal rovněž životopisnou studii.

Spisy:

Základy rýsování situačního a terrainího, 1892, 1904
Mezinárodní praecisní nivellement okolí Prahy, 1893,
Vyrovnání sítí nivellačních, 1901
Fotogrammetrie, 1902
Trigonometrická síť král. hl. města Prahy, 1902
Práce topografického oddělení pro přírodovědecký výzkum Čech. Sekce V. Střední Čechy, část vodopisná a výškopisná.
Polohopisné plány našich měst, 1903
Geodetické názvosloví česko-německo-francouzské, 1902
Professor dr. Karel Kořistka, 1906
Revise nadmořských výšek trigonometriclrých bodů král. Českého Archiv pro přírodovědecký výzkum Čech, 1907

ÚVOD

Civilní technikové velmi často v praktickém životě potřebují znáti zařízení nynějšího katastru a map katastrálných, které tvoří součást knih pozemkových, kam se veškeré změny, týkající se bud' osoby majitelovy aneb předmětu samého, zanášeti musí. Při změnách v předmětu, jako při dělení pozemků (parcelace pozemků na stavebná místa), které se týká buď celého aneb jen části pozemků, může změna ta provedena býti v knihách pozemkových na základě situačního plánu, zhotoveného úředně oprávněným civilním technikem. Plány tyto musí vyhovovati určitým podmínkám. Rovněž při stavbách dráh, silnic atd. může odstoupení a vyvlastnění pozemků státi se na základě plánů situačních, zhotovených civilním technikem.

Jest tedy třeba znáti nejen předpisy pro plány situační, nýbrž i zařízení jak knih pozemkových, tak i map katastrálných.

Znalost zařízení knih pozemkových jest pro techniky z ohledů obchodních a finančních naprosto nutnou .

Při sporech o rušení držby a vytyčení hranic sporných dle mapy katastrálné musí znáti technik opět, jak dalece může se na mapu katastrálnou spolehnouti, čili musí znáti, jakým způsobem mapy tyto zhotoveny byly.

Však nestačí často ani znalost nynějšího katastru, jelikož často při některých sporech sáhnouti musí technik ku nejstarším pramenům, které rozsah a polohu držebnosti udávají. Jest to katastr rustikálný, dominikálný, teresianský, josefinský, kombinovaný tereziansko-josefinský katastr a stálý čili stabilný katastr.

Musí tedy technik znáti i zařízení těchto starých katastrů, aby z nich čerpati dovedl to, čeho při sporné otázce jemu zapotřebí jest.

Prameny tyto nutno studovati a znáti nejen ze stanoviska technického nýbrž i právního. Zejména otázce právní musí věnovati technik velikou pozornost, neb jedině znalost právních poměrů ve věcech těchto učiní ho samostatným v každém ohledu. Zná-li vedle technické stránky též i právní stránku těchto sporů o rušenou držbu aneb spornou hranici, může velmi často spory tyto smírnou cestou, ku prospěchu obou stran, vyrovnati. Moderní technik musí býti vůbec i dobrým právníkem, má-li vyhověti všem požadavkům a státi se od právníků neodvislým.

Při zhotovení plánů polohopisných, melioračních atd. dá se velmi mnohého z nařízení o zhotovení map katastrálných použiti. Jsou to rozsáhlé práce, a způsob provádění jich zakládá se na vzácných zkušenostech, během doby nabytých.

Rovněž použiti může technik i trigonometrických bodů map katastrálných, jako základních bodů pro rozsáhlé práce při vyměřování měst a při pracích melioračních.

Třeba znáti jen rozdělení sekčních listů a trigonometrickou síť map katastrálných.

Má tedy katastr vůbec pro techniky velkou důležitost, a je zapotřebí, aby si znalost jeho v uvedených směrech osvojili. Umožniti toto jest pak úkolem tohoto spisu. Poněvadž látka jest příliš rozsáhlou, nutno jest rozděliti ji v menší skupiny, dle historického vývinu katastru rakouského seřaděné: