X.
Poslední revise katastru daně pozemkové.

121/1896 ř. z.

Zákon

ze dne 12. července 1896

»O revisi katastru daně pozemkové«

I.
Účel revise katastru daně pozemkové

§ 1.

Ú čelem revise katastru daně pozemkové jest:

II.
Orgány k provedení revise

§ 2.

Trvalé změny v kultuře (ve způsobu obdělávacím).

Zaměření a provedení trvalých změn v kultuře parcely v operátech katastrálných, jakož i upravení daně pozemkové vzhledem k těmto změnám, provedou dle zákona ze dne 23. května 1883 č. ř. z. 83 a 84 organy evidence katastru daně pozemkové (evidenční geometři).

§ 3.

Oprava sazby čistého výnosu a vceˇnování pozemků.

Odstranění nesrovnalostí, omylů a hrubých chyb, v § 1. odstavec b) a c) uvedených, jakož i jak dalece má se dbáti změny, vykoná v každé zemi zvláštní zemská komisse úřední cestou. Výsledky revise zemské komisse zkouší a schvaluje ústřední komisse ve Vídni.

§ 4.

Zemská komisse.

O složení zemské komisse jest platným zákon ze dne 1. ledna 1895 ř. z. č. 3.

§ 5.

Ústřední komisse.

Ústřední komisse ve Vídni, které předsedá ministr financí aneb jeho zástupce, skládá se z 48 členů a 48 náhradníků. Panská sněmovna volí 12 členů a 12 náhradníků ze svého středu, bez jakéhokoliv omezení volby. Poslanecká sněmovna volí 24 členů a 24 náhradníků, avšak tím způsobem, aby každý ze 24 obvodů, které utvoří se při revisi katastru daně pozemkové, zastoupen byl jedním členem a náhradníkem, který má v onom obvodu pozemky. 

Ministerstvo financí jmenuje 12 členů komisse a 12 náhradníků. Členové zemské komisse nemohou se státi členy aneb náhradníky ústřední komisse. 

Zpravodaj komisse aneb jeho zástupce, které jmenuje ministr financí, má právo hlasovací jen tenkráte, je-li současně členem aneb náhradníkem ústřední komisse.

§ 6.

Členové ústřední komisse, pokud nejsou státními úředníky, mají nároky na denní dietu 10 zl. za ony dny, kdy skutečně úřadovali. 

Rovněž obdrží náhradu cestovného tam a zpátky a to 1,50 zl. za každý myriametr vzdálenosti od jich stálého obydlí .

III.
O provedení revise

§ 7.

Při trvalých změnách kultury.

Hlavní pomůckou při zaměření a vyšetření trvalých změn jest záznam o trvalých změnách, který se vede dle § 7. a 38. zákona ze dne 23. května 1883 č. ř. z. 83., jakož i případné ohlášení trvalé změny kultury majitely pozemků a konečně též při scelování pozemků pomůcky a plány, zjednané od orgánů, které scelování provádějí, o tom, jak po provedeném scelení pozemky rozděleny budou. 

§ 8.

Počátkem roku 1897 vzat bude ohled na trvalé změny způsobu obdělávacího při vyměření daně pozemkové. 

Netrvá-li však změna kultury dosud 10 roků a když by vřaděním do příslušné třídy bonity nové kultury daň pozemková z toho pozemku zvýšena býti musela, má zvýšení daně pozemkové nastati teprv po uplynutí 11 let od oné doby, kdy nastala změna v kultuře pozemku.

§ 9.

Od roku 1897 povinen jest každý majitel pozemku ohlásiti každou trvalou změnu v kultuře, podobně jako jest dle § 16. zákona ze dne 23. května 1883 č. ř. z. 83. povinen ohlásiti každou změnu v osobě majitele a v předmětu poplatném, a to do 6 neděl po ukončení změny kultury.

Trvalé změny kultury, které se staly do konce prosince 1896 a dosud oznámeny ani při revisi vyšetřeny nebyly, oznámeny býti mají do konce března 1897. 

Úředník evidence katastru daně pozemkové vyšetří na místě samém trvalé změny v kultuře za přítomnosti obecního starosty. aneb jeho zástupce, majitelů a dvou odborných důvěrníků, které zvolí obecní zastupitelstvo. 

U čelem místního šetření jest zjistiti druh kultury pozemku, jakož i stanoviti jeho bonitu. Při tom má se přihlížeti k popisu a k údajům o vzorných pozemcích jednotlivých tříd bonity a kultury příslušné obce, které obsaženy jsou v operátech katastrálných. 

O vyšetřených okolnostech sdělá evidenční úředník dle § 16. zákona ze dne 23. května 1883 č. ř. z. 83 a dle průvodního nařízení ze dne 11. června 1883 č. ř. z. 91 arch ohlašovací a dá jej podepsati všemi přítomnými. 

Nesouhlasí-li někdo z přítomných s výsledkem místního šetření, uvede se to v archu ohlašovacím. 

Dle výsledků místního šetření vezme evidenční úředník zřetel na tuto trvalou změnu kultury, při stanovení čistého výnosu a to bud' v následujícím roce, kdy změna se stala, aneb v jedenáctém roce, nemá-li se ještě po 10 roků (dle § 8. tohoto zákona) daň pozemková z tohoto pozemku zvýšiti a oznámí to majitelům s poznámkou, že jest jim volno odvolati se do 30 dnů. 

O podaných námitkách rozhoduje zemský finanční úřad, vyžádav si dobrozdání dvou znalců zemědělství, které jmenuje zemský ústřední orgán zemědělský. 

Opomenutí stanovené doby pro hlášení trvalých změn kultury má za následek, že jde-li o změnu kultury, která má za následek snížení daně pozemkové, že toto snížení daně nastane teprv roku, který následuje po učiněném oznámení, aneb po úředním vyšetření změny kultury; jde-li však o změnu kultury, která má za následek zvýšení daně z dotyčného pozemku, má opomenutí hlášení změny ten následek, že nepovolí se pro tuto změnu kultury snížení daně na dobu desíti roků po dokonané změně kultury. 

Následkem toho pozbývá platnosti ustanovení §§ 21., 28., 29., a 7. a 38. zákona ze dne 23. května 1883 č. ř. z. 83., pokud vztahuje se ku trvalým změnám kultury, jakož i odstavec II. zákona, ze dne 28. března 1880 ř. z. č. 34., pokud se vztahuje k provádění ustanovení, obsažených v hořejších paragrafech.

§ 10.

Uvedené předpisy neplatí pro ony změny kultury, které nastaly následkem révokazů a s kterými naložiti jest dle zákona ze dne 27. června 1885 č. ř. z. 3. 

Rovněž neplatí uvedené předpisy pro ony změny kultury lesní, nebylo-li dáno ve smyslu lesního zákona ze dne 3. prosince 1852 č. ř. z. 250., povolení k této změně kultury. 

Evidenční úředník jest povinen oznámiti politickému úřadu I. instance každé podobné porušení lesního zákona. 

Politický úřad oznámí pak evidenčnímu úředníku, zda nařízeno bude opětné zalesnění onoho pozemku, aneb dáno-li bude dodatečné schválení k této změně kultury. 

V posledním případě vezme se pak ohled na změnu kultury až v roce příštím, avšak nepovolí se ona úleva, kterou ponechává se parcela ještě po 10. roku s menší pozemkovou daní.

§ 11.

Parcely označené v katastru daně pozemkové jako lesy, které při poslední úpravě katastru pozemkového připsány byly jiným kulturám, ponechány býti mají na žádosť majitele, podanou nejdéle do konce června 1897 v oné třídě kultury, do které skutečně přísluší dle způsobu obdělávání a užívání, aniž by k tomu bylo potřebí povolení ve smyslu § 2. lesního zákona, ze dne 3. prosince 1852 ř. z. č. 250 aneb po případě výslovného odvolání vydaného nařízení o zalesnění parcely. 

Ustanovení tato neplatí pro ony parcely, v příčině kterých vydány byly pro Dalmacii, Přímoří, Terst, Istrii a pro Krajinu zvláštní zákony o zalesňování, jakož i zákon ze dne 30. června 1884 č. ř. z. 117 v příčině opatření, aby svedeny byla neškodným způsobem horské bystřiny, aby totiž ony parcely zůstaly na vždy půdou lesní. Rovněž neplatí uvedená ustanovení pro ony parcely pro které platí zákaz kácení lesů ve smyslu § 19. lesního zákona ze dne 3. prosince 1852 č. ř. z. 250. 

Cestou nařizovací stanoveny budou bližší předpisy o dokladech, které má strana předložiti o tom, že nestává uvedených překážek, aby parcela lesní přepsána býti mohla do jiné třídy kultury.

§ 12.

Zemská komisse.

Zemská komisse jest schopna se usnášeti, je-li mimo předsedy přítomna jedna polovina členů komisse aneb povolaných náhradníků. Nedostaví-li se k ustanovené schůzi dostatečný počet členů aneb náhradníků komisse, jest příští schůze komisse schopnou usnášeti se za jakéhokoliv počtu členů aneb náhradníků komisse. 

Zemská komisse rozhoduje o jednacím řádu a o rozdělení prací. 

Vysílá ze svého středu delegáta, aby na místě samém vyšetřil stav věcí a volí subkomisse pro předběžné porady. 

V zemích, kde stává rozdělení v kraje, mají se ustanoviti tyto zvláštní subkomisse pro každý kraj a mají v nich zasedati členové a náhradníci za ony kraje voleni aneb jmenovaní. 

Ustanovení odstavce III. zákona ze dne 1. ledna 1895 ř. z. č. 3. platí též v příčině cest uvedených delegátů.

§ 13.

Dle § 1 tohoto zákona a dle uvedeného tam účelu revise nemá zabývati se zemská .komisse, jako to bylo ve smyslu zákona ze dne 24. května 1869 č. ř. z. 88., stanovením klassifikačního tarifu pro jednotlivé třídy bonity a kultury půdy, aniž novým odhadem a vceňováním pozemků. 

Zabývati se má hlavně vyšetřením a odstraněním nápadných nesrovnalostí mezi skutečným čistým výnosem pozemků a oním, dle kterého daň pozemková předepsána byla a to v celých odhadních okresích, po případě i při jednotlivých parcelách tratí aneb komplexů pozemkových. K provedeným pracím melioračním, zůstala-li kultura pozemku nezměněna, nemá se vzíti žádného zřetele. 

Zemská komisse má uvážiti, změnily-li se poměry produktivné a hospodářské jednotlivých odhadních okresů trvale následkem různých činitelů a okolností tak, že není možno podržeti dříve stanovenou třídní sazbu čistého výnosu pro jednotlivé třídy a bonity půdy, aniž by tím nenastaly zřejmé nesrovnalosti, vzhledem k jednotlivým odhadním okresům. 

Zavinily-li tyto zřejmé nesrovnalosti v jednotlivých případech hrubé chyby aneb omyly stávající třídní sazby čistého výnosu, má je zemská komisse vyšetřiti a odstraniti. 

Má tedy zemská komisse stanoviti, pro které odhadní obvody, po případě pro které třídy bonity a kultury pozemků nutno a jakou měrou zvýšiti aneb snížiti třídní sazby čistého výnosu. 

Uzná-li zemská komisse, že nestačí pro některý odhadní obvod dosud stávajících osm tříd jakosti půdy, aby rozdílným čistým výnosem dala se vyjádřiti jakosť půdy, může zvýšiti tento počet tříd bonity a stanoviti nové třídní sazby čistého výnosu.

§ 14.

Změny třídní sazby čistého výnosu, o kterých usnesla se zemská komisse, mají se uveřejniti v zemských úředních novinách. 

Proti těmto změnám mohou podati u zemské komisse námitky dotyčné obce, ze svazku obecního vyloučené statky a oni majitelé statků, kteří platí nejméně 1/6 veškerých daní pozemkových v dotyčné obci, jakož i referent zemské komisse a to do šesti týdnů ode dne vyhlášky.

§ 15.

Aby odstraněny byly hrubé vady a omyly v zařadění jednotlivých parcel do jednotlivých tříd bonity a kultury, sdělí úředníci evidence katastru daně pozemkové výsledky šetření v té příčině vykonaného zemské komissi a tato rozhodne konečně o případných změnách. 

Zemská komisse má též v úvahu vzíti oznámení, které podaly v té příčině zemský výbor, obecní zastupitelstvo, hospodářské spolky a t. d. Hrubé vady a chyby v zařadění celých tratí pozemkových aneb velkých komplexů pozemkových stejné bonity do některé třídy bonity a kultury, jakož i během doby nastalé, trvalé změny v jakosti půdy mohou se odstraniti aneb opraviti zařaděním dotyčných pozemků do příslušné třídy aneb rozmnožením počtu tříd bonity půdy, o kterém se byla usnesla zemská komisse.

§ 16.

Výsledky usnešení zemské komisse zanesou úředníci evidenční do nově sestavených výkazů o třídách pozemků jakož i do příslušných přehledů každého jednotlivého odhadního okresu. Zemská komisse předloží pak ministerstvu financí veškeré operáty, protokoly sezení a dobrozdání o došlých námitkách v příčině změn třídní sazby. Ministerstvo financí vykoná nutné předběžné práce, aby ústřední komisse svou činnost započíti mohla. 

§ 17.

Zemská komisse má se během roku 1896 ustanoviti a nejdéle za šest měsíců svou úlohu ukončiti.

§ 18.

Ústřední komisse.

U střední komisse jest schopna se usnášeti, je-li mimo předsedy přítomna nejméně jedna polovina členů aneb povolaných náhradníků komisse.

§ 19.

Ústřední komisse zkoumá usnešení zemských komissí, jakož i podaná dobrozdání a hlavním účelem této komisse jest, aby ve smyslu §§ 13. a 15. a tam vyslovených zásad, s ohledem na různé poměry výrobní a hospodářské jednotlivých zemí, jakož i s ohledem na různý čistý výnos, docíleno bylo pokud možno stejnoměrného provedení. 

Shledá-li ústřední komisse při zkoušení operátů a dobrozdání zemské komisse nějaké neshody, má právo vykonati prostřednictvím ministerstva financí další řízení, aby se přesvědčila o skutečných poměrech. Dle výsledků tohoto šetření a dle vyžádaného dobrozdání zemské komisse vykoná pak komisse případné opravy. Pokud nedostupuje snížení daně pozemkové při quotě 22,7 % čistého výnosu obnosu 2,5 milionů zlatých r. č., může ústřední komisse schváliti zemskými komissemi navržené snížení třídních sazeb. 

Obnosy celkové čistého výnosu, které připadají na jednotlivé země a kraje, po případě obvody nesmí býti zvýšeny. 

§ 20.

Ústřední komisse má počíti svou činnosť roku 1897 a veškeré práce během tří měsíců ukončiti.

IV.
Provedení výsledků revise

§ 21.

Ministerstvo financí nařídí provedení výsledků revise v parcelačních protokolech, v třídním seznamu a přehledu jednotlivých okresů jakož i v archách pozemkových. Rozvržení daně pozemkové dle výsledku revise zavedeno bude roku 1897. Od té doby snížena bude hlavní summa daně pozemkové dle zákona ze dne 7. června 1881 č. ř. z. 49 o 2,5 milionů zlatých s výhradou, že po zavedení přímé daně osobní mohou povoleny býti další 10 %, po případě 15 % úlevy. 

Počátkem roku 1898 zavedeno budiž v operátech katastru daně pozemkové výhradné užívání míry metrové pro plošné výměry pozemkové.