Historie a význam zeměměřictví

Obor zeměměřictví

Zeměměřictví je obor zabývající se měřením zemského tělesa a fyzických objektů a jevů se zemským tělesem prostorově souvisejících, shromažďováním geografických informací a jejich zobrazováním v geodatabázích a v kartografických dílech a distribucí geografických informací ve standardizovaných formách uživatelům. Rozvoj zeměměřictví vždy úzce souvisel s potřebami územního plánování, vodohospodářského, dopravního a pozemního stavitelství a s potřebami státní správy, zejména při realizaci finančních politik státu, zajišťování ochrany a koncepčního rozvoje životního prostředí a v neposlední řadě při zabezpečování obrany a vnitřní bezpečnosti státu.

Stručná historie a význam zeměměřictví

Historie zeměměřictví sahá nejméně 3000 let do minulosti. Výstavba prvních měst, jako byl například Babylón v Mezopotámii, nebo 400 kilometrů dlouhého „kanálu králů“ mezi Eufratem a Tigridem se bezesporu neobešla bez značných zeměměřických znalostí. Dokladem toho jsou jednak charakteristické geometrické tvary měst a sídel ale i monumentální stavby, paláce a hradby. Starověké osídlení v Mezopotámii nebo v Egyptě se soustřeďovalo okolo toků velkých řek, jejichž voda dodávala vláhu plodinám rostoucím na okolních polích. Pravidelně zaplavované pozemky však bylo třeba opět rozměřovat, a tady byly opět vyžadovány zeměměřické dovednosti. Již ve starověku hrálo zeměměřictví důležitou roli také při studiu tvaru a rozměrů Země a bylo vždy v úzkém vztahu s astronomií a kalendářními výpočty. Doklady o tom existují ze starého Egypta, vystopovat je můžeme ale i na opačném konci světa například v mayské kultuře. V antické civilizaci byl vysloven názor o kulatosti Země ještě před začátkem našeho letopočtu a například matematik Erastothénes kolem roku 250 př. n. l. tehdy známými geodetickými a matematickými postupy změřil a vypočítal poloměr Země s obdivuhodnou přesností - hodnota 7 361 km se řádově shoduje se současnými výsledky. Zeměměřictví hrálo již od starověku důležitou roli také při znázornění zemského povrhu prostřednictvím kartografie, nauky o tvorbě a zpracování map. Vznikla pozoruhodná kartografická díla, například Ptolemaiova mapa světa z 2. stol. n. l., z níž vycházeli tvůrci map ještě ve středověku.

V pozdním středověku byl rozvoj zeměměřictví významně ovlivňován potřebou map při objevitelských cestách. Od začátku 16. století začal pro Evropu existovat americký kontinent, bylo třeba zakreslit nové državy, na mapách bylo možné popsat jednotlivé plavby i suchozemské výpravy. Představa o objeveném světě je modelována vedle map také zpracováním glóbů, vznikají rozsáhlá atlasová díla, to vše na podkladě mohutně se rozvíjejících matematických a geodetických znalostí. K širší publikaci kartografických děl přispívá také objev a rozšíření knihtisku.

Od poloviny 18. století dochází v Evropě k rozvoji podrobného mapování většinou pro vojenské potřeby. Vyvíjí se mapovací metodytechniky zobrazování reliéfu. Zpřesňuje se tvar zeměkoule, pro založení spolehlivého a přesného geodetického základu se začínají užívat trigonometrické sítě. Vedle vojenského mapování se v Evropě využívá zeměměřictví také při katastrálním mapování. Nově sestavované katastry nemovitostí převážně od začátku 19. století již často vznikaly na vědeckých základech velkoměřítkového mapového díla. Bylo tomu tak i u nás na území tehdejší habsburské monarchie.

Další rozvoj zeměměřictví v 19. a 20. století byl v souladu s prudkým vývojem techniky ve všech směrech. Vedle stále spolehlivějších metod pro určení polohy a jejího zobrazení na mapě či vyjádření pomocí souřadnic se zdokonalovalo i prostorové určení bodů. Spolu se zpřesňováním tvaru Země, kdy zemský elipsoid je nahrazován složitěji definovaným geoidem, dochází také ke spolehlivějšímu určování nadmořských výšek. Následně tak je možné zpracovávat přesnější popis reliéfu. V 1. polovině 20. století pak došlo k významnému pokroku při zpracování topografických map, neboť se začalo využívat leteckého snímkování. Revolučním krokem pro zeměměřictví byla, tak jako v ostatních technických oborech, elektronizace a zejména využití počítačů. Rozsáhlé výpočetní operace, dříve i časově velmi náročné, se mnohonásobně urychlily, významnou úlohu hraje i možnost využití grafiky v produkci a publikaci výsledků zeměměřických prací. Zásadní vliv na nejnovější rozvoj zeměměřictví měla koncem minulého století také družicová geodézie. Z drah satelitů byly počítány nejpřesnější parametry zemského tělesa, nejzřetelnější i pro nejširší veřejnost je však využití globálních družicových polohových systémů. V současnosti nejvíce známý i veřejnosti je systém GPS, vedle dnes už běžného využití například pro navigaci v silniční dopravě umožnil určování polohy pro nejpřesnější zeměměřické účely.

Zeměměřické činnosti na území České republiky

Novověké využití zeměměřictví na území dnešní České republiky zapadá do kontextu vývoje v celé Evropě. Tak jako v okolních zemích došlo k využití zeměměřictví nejprve pro účely kartografie. Zprvu byly použity relativně primitivní metody pro zpracování map, přesto vznikla díla, která zasluhují ještě dnes zaslouženou pozornost. Poprvé bylo znázorněno území Čech na Klaudyánově mapě z roku 1518, první mapou Moravy je mapa Fabriciova z roku 1569. Z dalších mapových děl jsou asi nejpozoruhodnější dvě Müllerovy mapy – mapa Moravy z roku 1716 a mapa Čech z roku 1720. Tyto mapy jsou výsledkem mapovacích prací, které byly prováděny na základě císařských patentů. Mapy sice měly ještě poměrně nepřesné geodetické základy, z topografického hlediska se však jednalo o velmi podrobné zobrazení zemského povrchu. Obsahují všechna sídliště, podrobně je znázorněno i vodstvo, smluvenými značkami pak i další podrobnosti. Uvedené mapy a jejich odvozeniny se užívaly po další desetiletí a staly se i polohopisným podkladem pro podrobnější mapovací práce, především pro I. vojenské mapování.

V průběhu 18. století se projevil při plánování a vedení vojenských operací naprostý nedostatek spolehlivých topografických map. V roce 1763 proto započaly na pokyn císařovny Marie Terezie I. podrobné mapovací práce všech zemí tehdejší habsburské monarchie. Tzv. I. vojenské mapování probíhalo až do roku 1787, dokončeno bylo až za vlády císaře Josefa II., podle toho bývá označováno také jako mapování josefské. Mapy v měřítku 1 : 28 800 byly barevné, polohopis byl zobrazován velmi podrobně, souběžně byl vyhotovován i vojensko-topografický popis území. Hlavním nedostatkem map však byla nedostatečná přesnost, nebyla ještě použita kvalitní trigonometrická síť a rovněž vlastní mapování se provádělo jen přibližnými metodami, tedy odhadem nebo krokováním. Nebylo tak možné sestavit přehlednou mapu celé monarchie, neboť mapy jednotlivých zemí na sebe špatně navazovaly, bortily se nebo překrývaly.

Přesnějších výsledků bylo dosaženo až následujícím II. vojenským mapováním, tzv. Františkovým, které proběhlo v letech 1806 – 1869. Pro účely mapování byla již zaměřena přesná trigonometrická síť, mapovalo se nejčastěji graficky metodou měřického stolu, výšky se určovaly ponejvíce trigonometricky nebo barometricky. Současně s II. vojenským mapováním probíhaly na území habsburské monarchie také práce na Stabilním katastru. Grafický operát Stabilního katastru, tedy katastrální mapy v měřítku 1 : 2 880 byly v řadě případů s výhodou užity po zmenšení jako výchozí polohopisný podklad prováděného mapování. Výsledným dílem mapovacích prací byly mapy opět v měřítku 1 : 28 800, pro zvláště důležité prostory pak bylo užito i měřítka dvojnásobného, tedy 1 : 14 400.

Potřeba aktuálních map iniciovala nové mapování, v letech 1869 – 1885 tak bylo prováděno v habsburské monarchii III. vojenské mapování. Pracovalo se již opět na relativně přesných geometrických základech, užity byly rovněž dané době odpovídající přesné měřické metody. Podstatnou změnou oproti předchozímu mapovému dílu byla použitá měřítka, a to 1 : 25 000, resp. pro prostory zvláštní důležitosti 1 : 12 500.

Z topografických map jednotlivých etap vojenských mapování vznikala celá řada odvozených map. Na rozdíl od výchozího mapového díla určeného výhradně pro vojenské účely byly některé odvozeniny určeny i pro širší veřejnost. Vyhotovena byla např. první veřejná rakouská mapa známá jako Fallonova mapa rakouského císařství, zpracovány byly veřejné speciální a generální mapy jednotlivých korunních zemí a mnoho dalších. Výsledky III. vojenského mapování, topografické sekce a zejména speciální a generální mapy z nich odvozené, překonaly svým významem zánik Rakousko-uherské monarchie. Byly převzaty nově vzniklými institucemi nástupnických států, u nás Vojenským zeměpisným ústavem v Praze, který byl zřízen v roce 1919 z kartografického oddělení, jež bylo součástí ministerstva národní obrany od roku 1918, a který je upravené a aktualizované vydával až do padesátých let jako jediná mapová díla středních měřítek, která pokrývala celé území státu.

Se vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918 vyvstala potřeba nového mapování. V období První republiky byly započaty práce mající za cíl zpracovat nové topografické mapy. Od roku 1923 bylo zahájeno mapování v Benešově zobrazení, rozběhly se práce na nových mapách v měřítkách 1 : 10 000 a 1 : 20 000. V souvislosti s předpokládaným zavedením Křovákova zobrazení jako jednotného celostátního zobrazovacího systému však byly práce na uvedeném mapování záhy zastaveny. Topografické mapy v Křovákově zobrazení a v měřítkách 1 : 20 000 a 1 : 50 000 začaly vznikat v roce 1934, jejich geodetickým podkladem se stala jednotná trigonometrická síť katastrální S-JTSK. Celý projekt probíhal souběžně s pracemi na budování nového jednotného pozemkového katastru československého. Novým mapováním v Křovákově zobrazení měly být konečně na celém území nahrazeny mapy III. vojenského mapování. Započaté práce však přerušila světová válka a okupace Československa.

Po skončení 2. světové války opět vyvstaly požadavky na vyhotovení nového celostátního mapového díla, které by sloužilo potřebám obnovovaného a rozvíjejícího se hospodářství. Znovu se přistoupilo ke tvorbě map v Křovákově zobrazení, záměrem bylo pokrýt území republiky mapami v měřítkách od 1 : 5 000 až do 1 : 200 000. Zakrátko se však ukázalo, že tento smělý záměr nebude jednoduché splnit za tak krátkou dobu, jak by to odpovídalo potřebám národního hospodářství. Proto bylo zvoleno náhradní řešení a nejžádanější mapy měřítek 1 : 5 000 a 1 : 10 000 se začaly zhotovovat odvozováním.

Souběžně s mapami v Křovákově zobrazení se přistoupilo v poválečné době zejména s ohledem na potřeby obrany státu ke zpracování topografických map v Gauss-Krügerově konformním příčném válcovém zobrazení. V krátkém období mezi lety 1950 – 1952 vznikly pro území ČSR odvozením prozatímní topografické mapy v měřítkách 1 : 50 000 a 1 : 100 000. V souvislosti s tehdejší vojensko-politickou orientací na Sovětský svaz a další státy východní Evropy a na základě doporučení z koordinačních jednání zástupců zeměměřických složek zmíněných států došlo ke stanovení zobrazovacích soustav a souřadnicových systémů, ve kterých měly mapovací práce probíhat. Výsledkem jednání bylo v roce 1952 zahájení nového mapování v geodetickém referenčním systému S-1952, v Gauss-Krügerově zobrazení, jako výchozí měřítko bylo určeno 1 : 25 000. Tvorba tohoto celostátního mapového díla byla prováděna převážně vojenskými kapacitami. Ukončena byla v enormně krátkém čase již v roce 1957. V návaznosti na toto měřítko byly dále zpracovány topografické mapy menších měřítek, konkrétně 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000 a 1 : 500 000. Vzápětí došlo ještě k rozšíření sortimentu měřítek, a to o mapy v měřítkách 1 : 10 000 a 1 : 5 000. Garantem tvorby a vydávání topografické mapy 1 : 5 000 a 1 : 10 000 byly složky civilní zeměměřické služby za kapacitní spoluúčasti vojenské topografické služby. Mapování v uvedeném rozsahu probíhalo s menšími úpravami prakticky až do začátku 70. let 20. století. Vznikla tak mapová díla, která pokryla území celého státu. Při mapování byly použity v tehdejší době nejmodernější mapovací metody, jednou ze základních měřických metod se stala letecká stereofotogrammetrie. V závislosti na měřítku zhotovovaných map se jedná o velice podrobné topografické zachycení situace, zvláštní pozornost byla věnována i jejich výškopisné složce.

Usnesení vlády č. 327 ze dne 18. září 1968 "o používání souřadnicových systémů a kartografických materiálů na území ČSSR" vyloučilo z běžného užívání v národním hospodářství všechna mapová díla v Gauss-Krügerově zobrazení. Ovlivnilo zobrazovací soustavu, druhovost a obsahové zpracováni nového souboru neutajovaných map měřítek menších než 1 : 5 000, jehož vydáváním byla pověřena Ústřední správa geodézie a kartografie (od roku 1969 Český úřad geodetický a kartografický a Slovenský úrad geodézie a kartografie, od roku 1993 Český úřad zeměměřický a katastrální) a který měl sloužit jako základní mapové dílo pro potřeby plánování a hospodářské výstavby a jako vhodný mapový podklad pro tvorbu tematických mapových děl. Jeho koncepce byla jednotná pro celé území ČSSR. Vzhledem k návaznosti na mapová díla velkých měřítek bylo stanoveno použít pro uvažovanou soustavu Základních map ČSSR (ČR) souřadnicový systém S-JTSK, Křovákovo konformní kuželové zobrazení na Besselův elipsoid, výškový systém Balt po vyrovnání. Mapy jsou zpracovány v měřítkové řadě 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000.

Současná působnost ČÚZK v oblasti zeměměřictví

V současné době jsou pro území České republiky závazná státní mapová díla podle Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. V souladu s tím je Český úřad zeměměřický a katastrální garantem správy příslušných státních mapových děl určených pro veřejné užití. Vedle katastrálních map spravuje Státní mapu 1 : 5 000, Základní mapy České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000 a Mapu České republiky v měřítku 1 : 500 000. K tomu se přiřazují ještě tematická mapová díla, vytvořená pro celé území státu na podkladě uvedených státních mapových děl.

Obor zeměměřictví upravuje v současné době zákon č. 200/1994 Sb. V § 1 tohoto zákona je uvedeno: Zákon vymezuje zeměměřické činnosti a upravuje práva a povinnosti při jejich výkonu, ověřování výsledků zeměměřických činností, geodetické referenční systémy a státní mapová díla. Podrobněji se potom uvedený zákon zmiňuje o zeměměřických činnostech ve veřejném zájmu (§ 4 uvedeného zákona). Kromě zeměměřických činností v katastru (podrobněji popsaných zde), činností souvisejících s obranou státu, jejichž garantem je Ministerstvo obrany a činností, které spadají do působnosti obcí, se uvádějí následující :

  • budování, obnova a údržba bodových polí (podrobněji zde ),
  • tvorba a vedení databáze (podrobněji zde ),
  • tvorba, obnova a vydávání základních a tematických státních mapových děl (podrobněji zde ),
  • vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro výkon státní správy,
  • vyměřování státních hranic,
  • standardizace jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku (podrobněji zde ),
  • vedení informačních systémů v zeměměřictví,
  • dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností (podrobněji zde ).

Uvedené činnosti se dále odrážejí ve věcné působnosti Zeměměřického úřadu, a to podle příslušného ustanovení daného zákonem č. 359/1992 Sb.

Použité zdroje

DRÁPELA, M.; STACHOŇ, Z.; TAJOVSKÁ, K. Dějiny kartografie - Multimediální učebnice 2005, Geografický ústav PřF MU Brno, na www <http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/index.php> 

ÚSTŘEDNÍ ARCHIV ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU Přehled fondů a sbírek 2005, Zeměměřický úřad, poslední revize 2013, na www <http://archivnimapy.cuzk.cz/ISAR/Data/Prehled_fondu.htm>

VEVERKA, B. Topografická a tematická kartografie 1995, ČVUT Praha

Aktuality

15.08.2017
Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služebí místo Analytik - programátor.

14.08.2017
Aktuální číslo Geodetického a kartografického obzoru (8/2017) je k dispozici ke stažení.

08.08.2017
Z důvodu závažné havárie na síťové infrastruktuře poskytovatele služby došlo dne 8. srpna 2017 k celodennímu omezení provozu mimopražských katastrálních pracovišť.
Provoz by měl být v plném rozsahu obnoven ve středu 9. srpna. Za způsobené problémy se uživatelům služeb katastru nemovitostí omlouváme.

01.08.2017
Dne 18. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů uveřejněna vyhláška č. 214/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost vyhlášky nastává dnem 1. 9. 2017. Diferenční znění (pracovní pomůcka) ke stažení.

28.07.2017
Dnem 15.8.2017 nabývá účinnosti dodatek č. 1 k Návodu pro správu katastru nemovitostí.

14.07.2017
Aktuální číslo Geodetického a kartografického obzoru (7/2017) je k dispozici ke stažení.